|
Vyučující
|
-
Filipec Ondřej, Mgr. et Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. 1. týden: Seznámení s?podmínkami kurzu, rozdělení témat. Environmentální a energetická bezpečnost v teoretickém kontextu 2. 2. týden: Postavení ČR a EU v globalizovaném světě: politiky a nástroje. 3. 3. týden: Environmentální aspekty migrace 4. 4. týden: Konflikty o vodu a vodní zdroje v?mezinárodním a vnitrostátním kontextu 5. 5. týden: Potravinová bezpečnost a hlad v kontextu mezinárodní bezpečnosti (příčiny, procesy a následky) 6. 6. týden: Problematika nerostných surovin v mezinárodní bezpečnosti 7. 7. týden: Environmentální terorismus: ideologie a aktéři 8. 8. týden: Bezpečnostní dilemata jaderné energie: problémoví aktéři ? role jaderné energie v?energetické bezpečnosti 9. 9. týden: Ropa a plyn v kontextu válek a geopolitiky 10. 10. týden: Surovinová a energetická bezpečnost ČR 11. 11. týden: Energetická politika EU ? role politiky a regulace v?energetické bezpečnosti 12. 12. týden: Energetická politika rozvojových zemí + energetická chudoba a její dopady 13. 13. týden ? 1. termín závěrečného testu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Jednosemestrální kurz je zaměřen na externí dimenzi environmentální a energetické bezpečnosti v kontextu globalizace. Kurz pomůže absolventům pochopit politické a mezinárodně vztahové souvislosti energetické a environmentální bezpečnosti. Mimo teoretický základ tak kurz nabízí i přehled o aktuálních konfliktech a dilematech, které environmentální a energetickou bezpečnost doprovází. Látka je zaměřena na aktuální vývoj témat, které budou zásadním způsobem určovat udržitelnost ve 21. století.
Z důvodu obsahového zaměření kurz rozvíjí zejména kompetenci globálního učení v aspektech, jako je globální sebeuvědomění, kulturní (a geografické) odlišnosti, porozumění globálním systémům, aplikace znalostí v globálním kontextu nebo zaujímání postojů ke komplexním, globálním otázkám. Problémy rozebírané v rámci kurzu mají také svou etickou rovinu, která stimuluje studenty k úvahám o etice, spravedlnosti a lidských právech nebo rovinu funkcionální, odkazující k řešení problémů, a to na mezinárodní úrovni v jejich celkové komplexnosti (fungování a pravomocí institucí, role jednotlivých aktérů, kritické body jednotlivých politik a nástrojů atd.). Po absolvování kurzu budou studenti schopni: 1. Identifikovat hlavní výzvy a dilemata související s?ochranou životního prostředí a energetické bezpečnosti v?kontextu udržitelností SDG 12: Zodpovědná spotřeba a produkce 2. Porozumět komplexnosti, provázanosti a složitosti témat souvisejících s?ochranou životního prostředí, energetické bezpečnosti a udržitelnosti SDG 11: Udržitelná města a společenství 3. Propojit environmentální následky s?jejich příčinami SDG 13: Klimatická akce 4. Analyzovat příčiny problémů v?oblasti udržitelnosti a nalézat jejich teoretická i praktická řešení SDG 7: Dostupná a čistá energie a SDG 15: Život na zemi 5. Připravovat návrhy změn v?rámci politik, které se dotýkají oblasti ochrany životního prostředí a energetické bezpečnosti v?kontextu udržitelnosti SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce
|
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu není podmíněno absolvováním některého jiného předmětu
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Seminární práce, Písemný test
Pro získání zkoušky je nutné splnit všechny čtyři podmiňující podmínky: povinná účast, prezentace, vypracování handoutu a napsání závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška (otevřené otázky) musí být napsána alespoň na 65 %, tj. 13 bodů z?20., což odpovídá výsledku zkoušky E.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Art, R. J., & Jervis, R. (2016). International politics: Enduring concepts and contemporary issues. Pearson..
-
Asif, M. (2023). Handbook of Energy and Environmental Security. Cambridge.
-
Baylis, J., Smith, S., & Owens, P. (Eds.). (2017). The globalization of world politics: An introduction to international relations.
-
Collier, P. (2009). Miliarda nejchudších: proč se některým zemím nedaří a co s tím?. Praha.
-
Findley, M. G., & Marineau, J. F. (2015). Lootable resources and third-party intervention into civil wars. Conflict Management and Peace Science, 32(5), 465?486. JSTOR. Retrieved January 17, 2025, from https://www.jstor.org/stable/10.1177/0738894214544610.
-
Ionesco, D., Mokhnacheva, D., & Gemenne, F. (2016). The atlas of environmental migration.
-
Kiyaei, E., Robinson, T., & Dolev, S. (2020). Weapons of mass destruction: Non-proliferation and regional cooperation in the Middle East. Brown Journal of World Affairs.
-
Moldan, B. (2020). Životní prostředí v globální perspektivě. Univerzita Karlova.
-
online zdroje. European Energy Policy. (n.d.). Science Direct. Retrieved November 26, 2024, from https://www.sciencedirect.com/topics/social-sciences/european-energy-policy.
-
online zdroje. European Parliament. (n.d.). Environment policy: General principles and basic framework. Retrieved November 26, 2024, from https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/71/environment-policy-general-principles-and-basic-framework.
-
Spadaro, A. P. (2020). Climate change, environmental terrorism, eco-terrorism and emerging threats. Journal of Strategic Security, 13(4), 58?80.
-
Wach, K., Glodowska, A., Maciejewski, M., & Sieja, M. (2020). Europeanization processes of the EU energy policy in Visegrad countries in the years 2015?2018. Energies, 27(1).
-
Winterová, B. (2001). Konflikt o vodu ve Střední Asii. Obrana a strategie, 1(1), 51?68.
|