Předmět: Interpretace architektury 19.st.

« Zpět
Název předmětu Interpretace architektury 19.st.
Kód předmětu DVU/ZASO
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Zapletalová Jana, doc. PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. od baroka ke klasicismu: proměny racionality 2. mezi ratiem a emocí: architektura biedermeieru 3. "V jakém stylu máme stavět?": hledání slohu nové doby 4. architektura historismu: vztah dějin umění a památkové péče k soudobé tvorbě 5. civilizace et/versus kultura: architektura 19. století jako civilizační a kulturní faktor 6. domov a svět: internacionální a regionální aspekt v architektuře 19. století 7. architektura 19. století jako vývojový cyklus 8. architektura jako instituce: akademie ? polytechnika ? umělecký spolek

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
  • Účast na výuce - 26 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 13 hodin za semestr
Výstupy z učení
Problematika architektury 19. století ve středu individuálních, skupinových strategií a opozic. Základem je postižení situace ve Střední Evropě, klíčové problémy jsou zasazeny do širšího evropského, příp. mimoevropského kontextu. Důraz je kladen na architektonické formy jejich proměny (morfologie) a vývoj stavebních typů. Připomenuta je sociální funkce stavebního díla: architektura jako médium vyjadřující proměnu stavovské společnosti ve společnost občanskou
Hlubší porozumění problematice architektury v středoevropském prostoru v tzv. dlouhém století (1780-1914); získání dovednosti s deskripcí uměleckohistorického materiálu; získání schopnosti analýzy architektonických děl a jejich zasazení do širšího kontextu.
Předpoklady
Absolvování bakalářského studia.

Hodnoticí metody a kritéria
Didaktický test, Rozhovor

Pravidelná aktivní účast na přednáškách.
Doporučená literatura
  • Ákos Moravánszky. (1988). Die Architektur der Donaumonarchie. Berlin.
  • Anthony Vilder. (2006). Claude-Nicolas Ledoux. Basel.
  • Gerbert Frodl (ed.). (2002). Geschichte der bildender Kunst un Österreich. 19. Jahrhundert. Berlin ? München.
  • Hanno-Walter Kruft. (1993). Dejiny teorie architektúry. Od antiky po súčasnosť. Bratislava.
  • Jindřich Vybíral. (2002). Česká architektura na prahu moderní doby, Devatenáct esejů o devatenáctém století. Praha.
  • Klára Benešovská a kolektiv. (2009). Velké dějiny Zemí Koruny české ? architektura. Praha. Artefactum ? Paseka.
  • Pavel Zatloukal. (2001). Architektura 19. století. Katalog výstavy Deset století architektury. Praha.
  • Pavel Zatloukal. (2000). Brněnská architektura 1815?1915. Brno.
  • Taťána Petrasová. Hlava šestá /1780?1918.
  • Ursula Prokop. (1994). Wien. Aufbruch zur Metropole. Geschäfts-und Wohnhäuser der Innenstadt 1910?1914. Wien.
  • Werner Telesko ? Richard Kurdiovsky ? Andreas Nierhaus (eds.). (2010). Die Wiener Hofburg und der Residenzbau in Mitteleuropa im 19. Jahrhundert. Monarchische Representation zwischen Ideal und Wirklichkeit. Wien.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr