|
Vyučující
|
-
Tomoszková Veronika, JUDr. Ph.D.
-
Melotíková Petra, Mgr. Ph.D.
-
Papoušková Zdenka, JUDr. Ph.D.
-
Filipec Ondřej, Mgr. et Mgr. Ph.D.
-
Vítová Blanka, doc. JUDr. LL.M. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do právní regulace v kontextu udržitelnosti 2. Základní principy právní regulace společenských vztahů 3. Typy regulatorních nástrojů a jejich význam 4. Příkazová regulace a standardy v udržitelnosti 5. Ekonomické nástroje I 6. Ekonomické nástroje II 7. Soft law a dobrovolné nástroje v udržitelnosti 8. Regulatorní mechanismy v českém právu pro udržitelnost 9. Regulatorní mechanismy v právu EU 10. Mezinárodní právo a udržitelnost 11. Efektivita nástrojů a hodnocení regulačních přístupů 12. Praktický workshop
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s principy, jak právo funguje jako nástroj regulace společenských vztahů v oblasti trvalé udržitelnosti. Studenti porozumí základním mechanismům právní regulace a různým typům regulatorních nástrojů - od tradičních příkazových a zákazových norem (hard law) přes ekonomické nástroje až po soft law. Důraz je kladen na pochopení, jak právní předpisy a jiné nástroje ovlivňují chování subjektů ve společnosti směrem k udržitelnému rozvoji, a jaký význam mají jednotlivé typy nástrojů (např. daně, subvence, obchodovatelná povolení či nezávazná doporučení) pro dosažení environmentálních a dalších udržitelných cílů. Předmět propojuje teoretické poznatky s praktickými ukázkami z českého, evropského i mezinárodního práva, aby studenti dokázali aplikovat získané poznatky při řešení konkrétních problémů udržitelnosti.
1. Vysvětlit základní principy právní regulace společenských vztahů a popsat, jak právo přispívá k prosazování udržitelnosti (včetně příkladů právních principů zakotvených v českém i mezinárodním právu). 2. Identifikovat a charakterizovat různé typy regulačních nástrojů ? právní předpisy (hard law), ekonomické nástroje (daně, poplatky, subvence, emisní povolenky) a soft law ? a objasnit jejich roli v řízení lidských aktivit z hlediska udržitelného rozvoje. 3. Uvést konkrétní příklady použití těchto nástrojů v praxi na úrovni České republiky, Evropské unie i mezinárodního společenství. Studenti dokážou popsat např. zavedení ekologických daní v ČR, fungování systému emisního obchodování v EU, či vznik mezinárodních environmentálních úmluv a jejich vztah k nezávazným deklaracím. 4. Zhodnotit efektivitu a vhodnost jednotlivých nástrojů pro různé situace. Studenti budou umět analyzovat, zda je v daném případě vhodnější přímá regulace (např. zákaz, příkaz) nebo nepřímá ekonomická pobídka, případně kombinace obojího, a svůj závěr odůvodnit (s ohledem na kritéria jako účinnost, nákladovost, administrativní zátěž či politická prosaditelnost). 5. Navrhnout základní obrysy regulatorního opatření v oblasti udržitelnosti a popsat postup jeho zavedení. Studenti získají praktickou dovednost formulovat návrh jednoduchého právního předpisu či programu (např. návrh nového poplatku za emise, návrh vyhlášky o omezení jednorázových plastů apod.) a zvážit při tom právní aspekty implementace a vymahatelnosti. 6. Orientovat se v literatuře a pramenech k tématu práva a udržitelnosti. Studenti budou znát klíčové právní předpisy v ČR a EU v dané oblasti a dokážou vyhledat další informace v odborné literatuře (učebnice, komentáře, vědecké články) i v dokumentech mezinárodních organizací.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu není podmíněno absolvováním některého jiného předmětu
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Seminární práce, Písemný test
Hodnocení předmětu je kombinované, zahrnuje jak průběžnou práci během semestru, tak závěrečnou zkoušku: ? Aktivní účast a průběžná příprava/testy (30 %) ? od studentů se očekává pravidelná docházka na semináře, aktivní zapojení do diskusí a vypracování menších úkolů (např. krátké analýzy judikátů nebo rešerše k zadanému tématu) v průběhu semestru. ? Semestrální projekt ? návrh regulatorní intervence (40 %) ? hodnotí se kvalita vypracovaného návrhu opatření pro udržitelnost a jeho prezentace. Důraz je kladen na věcnou správnost (zdůvodnění potřebnosti regulace, zvolený typ nástroje), právní preciznost (formulace návrhu v souladu s právními požadavky) a kreativitu řešení. Součástí hodnocení je i vystoupení v simulaci legislativního procesu ? schopnost argumentace a reakce na oponenty. ? Závěrečná písemná zkouška (30 %) ? prověří znalosti klíčových pojmů, principů a příkladů probraných v kurzu. Zkouška obsahuje kombinaci typů otázek: otevřené otázky (vyžadující stručnou esej či výčet ? např. popište rozdíly mezi hard law a soft law v udržitelnosti, uveďte 3 příklady ekonomických nástrojů a jejich právní úpravu), případovou studii (kde student navrhne řešení modelové situace) a testové položky na ověření znalosti faktů (např. který právní dokument zavedl EU ETS, co stanoví určitý článek zákona apod.).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Baldwin, R., Cave, M., & Lodge, M. (2012). Understanding regulation: Theory, strategy, and practice (2nd ed.). Oxford.
-
Damohorský, M., et al. (2010). Právo životního prostředí (3. vyd.). Praha.
-
Jančářová, I., et al. (2019). Právo životního prostředí pro bakaláře. Brno.
-
Sands, P., & Peel, J. (2018). Principles of international environmental law (4th ed.).. Cambridge.
-
Večeřa, M. (2011). Sociologie práva (2. vyd.).. Brno.
|